Z environmentálního hlediska je nutné omezit některá ekonomická odvětví a také snížit celkovou velikost ekonomiky. Právě strach zaměstnanců škodlivých sektorů (fosilní paliva, automobilový průmysl a jiné) o ztrátu pracovních míst a svoje živobytí je jednou z hlavních překážek této transformace. Zároveň ale potřebujeme zajistit, aby se v krátkém období mnohonásobně zvětšily některé nízkouhlíkové části ekonomiky, které přispívají k udržitelnosti i větší kvalitě života lidí, například ekologické zemědělství, zateplování, obnovitelné zdroje energie, péče o ekosystémy či sebe navzájem. Tyhle činnosti však nechává růstový systém na okraji zájmu, i když jsou důležité a společensky prospěšné.
Politika garantovaných pracovních míst znamená, že by se stát stal zaměstnavatelem poslední instance, který by financoval vznik pracovních míst, jejichž hlavním cílem je naplnit potřeby lidí i planety. Zatímco vznik pracovních míst by měl být financován ze státní kasy, o podobě těchto pracovních míst by se mělo rozhodovat co nejvíce lokálně a na základě lokálních potřeb, tím může tato politika přispět i k větší demokratizaci naší společnosti a ekonomiky. Práce by mohla být vykonávaná například pro obce, městské části či neziskové organizace.
Jaké jsou hlavní cíle garantovaných pracovních míst?
- zajistit lidem práci, jestliže o ni mají zájem
- urychlit transformaci naší společnosti
- podpořit rozvoj společensky prospěšných projektů
- umožnit lidem vyhnout se nesmyslné práci
- snížit vysoké celospolečenské finanční i psychické náklady nedobrovolné nezaměstnanosti
Na našem webu si můžete přečíst příklad dobré praxe z Rakouska. Více o garanci pracovních míst a dalších nerůstových politikách v oblasti práce najdete v článku od Martina Čecha a Árona Tkadlečka: Práce ničí svět, ale nemusela by. Její současná podoba je neudržitelná