Zavedení nepodmíněného základního příjmu by znamenalo, že by každý ve společnosti dostával určitou sumu peněz dostatečnou k pokrytí jeho základních materiálních potřeb. Základní nepodmíněný příjem by dal všem lidem ekonomickou jistotu, umožnil zjednodušit byrokratický systém sociálního zabezpečení a také by nenesl stigma sociálních dávek. Při financování z progresivního zdanění nebo ekologických daní, jako například klimatické dividendy, by také pomáhal ke snižování nerovnosti. Zavedení politiky základního nepodmíněného příjmu by zvýšilo vyjednávací sílu zaměstnanců nebo podpořilo začátek vlastního podnikání. Díky jistotě základního nepodmíněného příjmu by lidé nemuseli přijmout jakoukoliv práci, ať už špatně placenou nebo nesmyslnou, a posílila by se tak jejich pozice vůči zaměstnavateli. V kombinaci s širokou sítí nepodmíněných základních služeb by přitom základní příjem nemusel být tak vysoký.
Slabší verzí základního příjmu jsou jeho podmíněné podoby. Například účastnický příjem, který příjemcům garantuje finanční ohodnocení, jestliže zastanou práci v předem demokraticky definovaných sektorech ekonomiky (obnova ekosystémů, péče o druhé a mnoho dalších). Tím je možné cíleně podporovat činnosti, které přispívají k environmentální udržitelnosti a společensky solidárním činnostem. Zároveň účastnický příjem nabízí finanční podporu dnes neplaceným pracem a jeho systém dovoluje příjemcům autonomně vykonávat pro společnost nezbytnou práci.
Experimenty se základním nepodmíněným příjmem
Z desítek pilotních experimentů vyplývá, že po zavedení základního nepodmíněného příjmu lidé nepřestávají pracovat. I kdyby zavedení základního nepodmíněného příjmu vedlo k výraznému snižování odpracované doby, skýtá to možnost pro vykonávání práce, která není finančně ohodnocována, ale přitom je velmi hodnotná, např. péče o lidi či přírodu, práce pro obec či komunitu. Vzhledem k tomu, že experimenty jsou omezené na menší skupiny lidí a na poměrně krátký časový úsek, nelze posoudit, jaký transformační potenciál má zavedení základního nepodmíněného příjmu pro celou společnost. V experimentech se přesto opakují základní zjištění: lidé se oproti kontrolním skupinám cítí lépe (fyzicky i psychicky) a pokud už změní pracovní návyky, většinou za účelem získání vyššího vzdělání či pro péči o blízké (především děti).
Cíle základního nepodmíněného příjmu
- dát ekonomickou jistotu všem lidem a tím zabezpečit skutečnou svobodu
- umožnit lidem vyhnout se nesmyslné práci a rozvíjet se
- snižovat nerovnost
- všeobecná reparace za ostatními přivlastněné přírodní zdroje
Více o nepodmíněném základní příjmu si můžete přečíst v článku od Martina Čecha a Árona Tkadlečka: Práce ničí svět, ale nemusela by. Její současná podoba je neudržitelná
