Maximální příjem představuje násobek příjmu minimálního, po jehož překročení by se všechny další příjmy, například z nájmů, dividend či úroků danily 100 %.
Je snahou o demokratické určení limitů na nerovnosti, které jsou v dnešním světě obrovské a pořád rostou. Například CEO Amazonu Andy Jassy dostává 6 474násobně více než mediánový zaměstnanec stejné firmy, který by tudíž musel pracovat 6 474 let, aby vydělal stejné množství peněz jako dnešní CEO za jeden rok, takže zaměstnanec s minimálním platem by musel pracovat přibližně od doby, kdy lidská civilizace začala se zemědělstvím, a pracoval by až dodnes. Pro tuto do očí bijící nerovnost žádá nerůst demokratické zvážení její legitimní míry.
Jak vysoký by měl maximální příjem být?
Žádná správná odpověď neexistuje. Určení si takového limitu bude vždy sociálním konstruktem – pravidlem, které si společně stanovíme. Nerůstové hnutí klade důraz na demokratičtější formy rozhodování a tedy i konkrétní poměr mezi minimálním a maximálním příjmem by neměl být výsledkem akademických debat, ale demokratického rozhodovacího procesu. V nerůstové literatuře se doporučené poměry mezi minimálními a maximálními příjmy pohybují od 1:4, až po 1:30, to znamená, že nejbohatší lidé by mohli mít 4 až 30násobek příjmů těch nejchudších. Nízké poměry samozřejmě předpokládají zvýšení příjmů minimálních. Trvat na poměru 1:4 při zachování výše současné české minimální mzdy by bylo nesmyslné.
Jaké jsou hlavní cíle maximálního příjmu?
- snížit nerovnosti
- snížit environmentální dopad okázalé spotřeby
- zlepšit demokracii
- zlepšit spokojenost se životem
O politice maximálního příjmu si můžete přečíst více v článku od Tadeáše Žďárského: Maximální příjem jako vstupní brána ke kultuře limitů. Máme odvahu ho prosazovat?. V příkladech dobré praxe na našem webu ho uplatňuje například firma Zeiss.
