Bezúročná banka JAK ve Švédsku

zdroj: web JAK Medlemsbank
zdroj: web JAK Medlemsbank
Švédská družstevní banka JAK má desítky tisíc členek a členů, kteří si navzájem půjčují peníze bez úroku. Půjčky bez nutnosti splácet úrok neprohlubují růstovou závislost ekonomiky, ve které se formou úvěru vytváří stále nové peníze, aby bylo možné splácet předchozí dluhy. Bance se takto daří prosperovat zejména od devadesátých let, kdy švédská legislativa umožnila její rozvoj.

Aby mohla banka bezúročně půjčovat peníze, vyvinula model, který členstvo motivuje peníze bezúročně spořit. Při spoření každý dostává tzv. Spořící body, které může následně použít pro získání půjčky. Tyto body zároveň pomáhají balancovat poměr bankou půjčených a v bance uložených peněz.

Pokud si tedy členka chce nějaké peníze půjčit, musí do banky nejprve po nějakou dobu peníze ukládat, aby získala dostatečný počet Spořících bodů. Počet získaných bodů je výsledkem rovnice započítávající množství uložených peněz vynásobený počtem spořených měsíců a výškou čísla Spořícího činitele. Hodnotu Spořícího činitele ovlivňuje, zda má členka peníze vloženy s tím, že si je může kdykoliv vybrat zpět, či si vybrala určitou délky doby termínovaného vkladu, při kterém banka může s jejími penězi počítat na delší časové období.

Se spořenými penězi tedy členka získává Spořící body a s půjčenými penězi body ztrácí. V tradičním bankovnictví by za spořené peníze získávala finanční úrok a za půjčené by finanční úrok platila. Zpravidla je přitom úrok vyšší při půjčce než spoření. Body tak prakticky nahrazují onen finanční úrok, který se tradičně musí generovat navíc a tím zvyšuje tlak na ekonomický růst.

Pro hladší průběh je také možné půjčky od banky různě optimalizovat a využívat Spořící body, které teprve člověk očekává, že naspoří, přičemž tuto možnost podmiňuje momentální finanční zásoba celého členstva banky, kterou zase hlídá a umožňuje výška tzv. Alokačního činitele. To umožňuje využívat velkou zásobu financní i v případě, že členstvo potřebující půjčku momentálně nedisponuje potřebným počtem Spořících bodů. A pokud je zrovna celková finanční zásoba malá, Alokační činitel tyto půjčky naopak nedovolí. Tím se efektivně ustaluje optimální tok půjčených a spořených financí.

Ač jsou půjčky bezúročné, za členství a poskytnutí půjčky se platí provozní poplatek na zajištění správy banky. JAK, stejně jako jiné banky, také kontroluje schopnost členstva splácet půjčky na základě jejich příjmu. Půjčka je běžně poskytnuta zhruba 95 % žádajících a kryty jsou většinou majetkem či osobním ručitelem. Dalo by se očekávat, že členstvo bance peníze poskytne pouze pro následné získání půjčky a po naplnění této potřeby banku opustí. Zkušeností banky JAK nicméně je, že členstvo peníze nechává v bance i po splacení svého úvěru, protože chce podpořit tento model bankovnictví.

V čem je tato iniciativa nerůstová?

Filozofie banky je založena mimo jiné na tom, že ekonomická nestabilita je důsledkem úrokového finančního systému. Ten také dovoluje hladký přesun peněz od chudých k bohatým a podporuje investice do krátkodobě vysoce výnosných oblastí bez ohledu na sociální a environmentální dopady. Družstevní banka JAK je plně vlastněná svým členstvem, které ji vnímá nejen jako nástroj pro bezúročné půjčky, ale také způsob pro realizování jiného ekonomického modelu. V poslední době JAK také inovuje své služby a vytváří způsoby pro financování rozvoje udržitelných místních podniků, což ji přibližuje principu klasické etické bankyEtická banka: Etická banka není zaměřená čistě na zisk, ale snaží se o přidanou hodnotu při své činnosti. Zavazuje se podnikat se svěřenými penězi pouze v rámci etických investic sociálního a environmentálního charakteru. Nehrozí tak, že by financovala neudržitelné či spekulativní investice prohlubující společenské či ekologické problémy. V mnoha evropských zemích etické banky existují, nicméně v Česku zatím žádná není.

Demokratický způsob vlastnictví a poskytování si služeb navzájem v rámci sdíleného členského modelu banky z iniciativy lidí zdola je příkladem nerůstového organizování. Tento model potřebuje primárně legislativní strukturu, dále však může fungovat bez podílu státu nebo velkého kapitálu, což skrývá potenciál na reformování v současnosti poměrně rigidního bankovního sektoru.

Silným nerůstovým aspektem je pak možnost půjčovat peníze bez nutnosti získávat úrok. Je to právě finanční úrok, který tvoří jednu ze strukturálních závislostí našeho ekonomického systému na růstu a švédská banka JAK je jedním z příkladů, jak se od této závislosti oprostit. Více informací je možné najít na oficiálním webu banky JAK.

Text vznikl ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung Praha.

Další fungující alternativy