Tallin se stal v roce 2013 prvním hlavním městem, které má veřejnou hromadnou dopravu pro své obyvatelstvo zdarma. Nastavený systém funguje podle všeho dobře – dopravní prostředky jsou čisté a město samotné na celé věci ještě vydělává, jelikož hromadná doprava je zdarma pouze pro osoby s trvalým pobytem ve městě. Po zavedení opatření se totiž k pobytu oficiálně přihlásilo mnoho dosavadních rezidentů. Poplatky za veřejnou dopravu zároveň stále platí turisté a lidé bez trvalého pobytu ve městě.
Cílem bylo podle oficiálních zdrojů zvýšení popularity hromadné dopravy oproti osobním autům, které nejsou pro město tak efektivním způsobem dopravy, a dále zvýšení kvality života obyvatelstva a zejména lidí znevýhodněných na trhu práce a také zmíněné zvýšení počtu daňových rezidentů ve městě. Spousta lidí totiž své trvalé bydliště často nemění, přestože žijí dlouhodobě v jiném městě a využívají jeho služby. Neoficiálním cílem ale bylo i zvýšení popularity tehdejšího starosty a mobilizace voličů po ekonomické krizi v roce 2008. Společenskou shodu na tomto opatření dokládá, že bylo odhlasované v referendu.
Počet aut ve městě se za deset let nezvýšil
Automobilová doprava v Tallinu od zavedení opatření v roce 2013 nestoupla. Podle studie Talliňané a Talliňanky nyní užívají o 5 % častěji MHD než auto, zároveň v měřeném období začaly být jejich cesty autem delší o 31 % a obyvatelstvo také začalo užívat MHD pro cesty, které dříve absolvovalo pěšky. Celkově se tak automobilová doprava ve městě nezměnila, zůstala na podobné úrovni. To je ale možné považovat za úspěch při porovnání s jinými městy, poměr automobilové dopravy totiž ve většině evropských měst stále stoupá pro její časté zvýhodňování na úkor zefektivnění veřejné a nemotorové dopravy. Profesor Oded Cats z Nizozemska, který tallinskou hromadnou dopravu rok zkoumal, nicméně doporučuje pro snížení automobilové dopravy zejména zavedení vyššího parkovného nebo jiných daní. To může fungovat rovněž jako způsob financování dopravy hromadné, která právě oproti dopravě automobilové dokáže lépe zacházet s prostorem intenzivně obydlených měst, zkvalitňovat pobyt v ulicích a zejména snižovat riziko ohrožení života při kolizi.
V čem je tato iniciativa nerůstová?
Projekt veřejné dopravy zdarma vedl k jejímu rozšíření do dalších estonských měst a celkově přispěl k popularitě tohoto opatření. Ačkoliv z vytyčených cílů bylo prokazatelně dosaženo pouze zvýšení počtu rezidentů, opatření má podporu veřejnosti a na základě studií tohoto jevu mohou být navržena doplňující opatření.
Jeden z nerůstových přístupů klade důraz na dekomodifikaci a zpřístupnění základních služeb zdarma, které pak nejsou podmíněné honbou za neustálým růstem a vytvářením zisku. Jedná se například o zdravotnictví, školství nebo veřejnou hromadnou dopravu. Tallinský experiment ukázal, že toto opatření nemusí být ani pro velká města ztrátové a v tomto ohledu byl přelomový. Veřejná doprava zdarma je příkladem nerůstového opatření, které je snadno politicky prosaditelné, dokonce může být, v dobrém i ve zlém, považováno za „populistické“, zároveň přispívá k větší mobilitě a svobodě jedinců z nízkopříjmových skupin i k proměně mobility ve městě, oproti dnešnímu stavu, kdy infrastruktura měst neúměrně zvýhodňuje automobily na úkor volného výběru i mezi pěší či cyklistickou přepravou. Chodníky jsou tak plné aut, přechodů je málo a cyklistické pruhy jsou výjimkou.
Veřejná doprava zdarma je ze společenského, ekologického i ekonomického pohledu mnohem efektivnějším způsobem nakládání s materiálními a energetickými zdroji, dává proto smysl finančně podporovat právě její rozvoj oproti současné, často výhradní, preferenci dopravy automobilové, která ústí v dotování velice laciných parkovacích míst a staveb parkovišť a robustnějších silnic na úkor ostatních typů dopravy a lidé musí volit automobilovou dopravu jako nejlepší existující řešení.
„Rádi předáme titul hlavního města s veřejnou dopravou zdarma dalším.“
Allan Alakula, mluvčí projektu
Shrnuté základních informace o tallinském příkladu můžete najít zde, případ dobře popisuje i tento popularizační článek, do detailu o veřejné dopravě v Tallinu pak jde tato odborná srovnávací studie.
Text vznikl ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung Praha.
