Jak prosadit nerůst ve městech? Vydáváme publikaci, která ukazuje cestu pro Česko

Města za hranicemi růstu_ Příručka nástrojů a politik

Ve městech žije většina lidí a odehrává se v ní nejvíce ekonomických činností. Tvoří proto důležitá centra, kde mohou klíčová politická rozhodnutí ovlivnit životy milionů lidí. Města zároveň mají jiné možnosti a rozhodovací pravomoci než stát a změny na úrovni obcí se mohou do našich životů propsat očividněji a rychleji. Rozhodli jsme se proto s dalšími evropskými organizacemi, které se věnují nerůstu, sepsat dobrou praxi a doporučení pro města v souladu s nerůstovou vizí dobrého života pro všechny v mezích jedné planety.

💾 Města za hranicemi růstu: příručka nástrojů a politik
📥 Všechny překlady: česky, anglicky, španělsky, nizozemsky, chorvatsky

Co najdete v publikaci

Nejprve ukazujeme tři institucionální strategie, které mají transformativní potenciál změnit současná města založená na vytěžování lidí i přírody:

Partnerství veřejného a občanského sektoru

Model nahrazuje obvyklejší partnerství veřejného a soukromého sektoru, při kterém jsou často veřejné peníze privatizovány pro vytváření soukromého zisku – například při stavbě silnic, provozu sociálních služeb, nebo třeba správě vodohospodářství. Tento nový typ institucionálního partnerství dovoluje prosazovat dekomodifikaci základních lidských potřeb, tedy zbavení se závislosti na trhu a nutnosti generovat zisk třetím stranám při naplňování lidských potřeb.

Při partnerství veřejného a občanského sektoru jsou ze státních či městských peněz financovány správa či provoz potřebných služeb v zájmu všeobecného blahobytu a nikoliv pro vytváření soukromého zisku. Může se takto provozovat ať už místní energetické družstvo, obecní obchod, komunitní centrum, ale i bytový fond a cokoliv dalšího, co město nebo stát neumí či nechce zajišťovat. Tento model dovoluje překonat binární rozdělení trh-stát a skrze začlenění komunitních, občanských či družstevních iniciativ dovoluje rozvoj občin, tedy společně sdílených statků.

Publikace ukazuje, jak se tímto směrem vydávají ​​například Barcelona, Bologna, Neapol, Gent či Amsterdam.

Budování komunitního bohatství

Cesta k ekonomické demokracii ve městech skrze lokalizaci ekonomické aktivity a místní finance pro zajištění důstojných pracovních míst a dostupných služeb bez spoléhání se na stát či velký kapitál zvenčí.

Budování komunitního bohatství se zaměřuje na přesměrování toků financí do lokální ekonomiky, kterou tvoří principy demokratického vlastnictví v různých formách, od místního a družstevního až po komunitní a veřejné vlastnictví. Klíčem k tomuto přesměrování finančních toků je koordinace zadávaných zakázek mezi lokálními komunitami a místními institucemi s velkými rozpočty – například nemocnicemi, municipalitou nebo školami. Místní obyvatelstvo se tak na vytvářeném bohatství může více podílet a má kontrolu nad svými ekonomickými podmínkami. Prosazování tohoto modelu má původ a slaví úspěchy zejména ve Spojených státech a Spojeném království a pracují s ním už i v Polsku. Je alternativou k současnému přístupu, kdy toky financí ve městech včetně velkých veřejných zakázek často směřují k podnikům a korporacím, které z nich pak místo prospěchu pro místní komunitu a krajinu vyvádějí privatizované zisky mimo obec.

Přístup se skládá z pěti pilířů:
❧ Progresivní veřejné zakázky: Využívání kupní síly místních veřejných a soukromých institucí pro podporu ostatních místních podniků.
❧ Pluralitní vlastnictví: Podpora družstev, obcí vlastněných podniků, menších soukromých místně vlastněných podniků či komunitních organizací.
❧ Sociálně spravedlivé využívání půdy a majetku: Využívání půdy a majetku primárně ve prospěch místních obyvatel a s orientací na jejich efektivní sdílení napříč místními ekonomickými subjekty.
❧ Místní finanční síla: Rozvoj finančních systémů, které využívají bohatství existující na místní úrovni, podpora lokálních a regionálních bank a spořitelních a úvěrních družstev.
❧ Důstojná práce: Zajištění důstojné mzdy a kvalitních pracovních míst.

Participativní a deliberativní demokracie

Prosazování aktivní účasti občanek a občanů namísto utužování bezmocnosti nad ekonomickými a politickými rozhodnutími.

Participativní demokracie může spočívat v začlenění reprezentativních občanských panelů (například shromáždění či poroty) do formálního obecního rozhodování. Deliberaci, tedy důsledné zvážení dostupných informací a perspektiv při hledání společné shody, umožňují například sousedské rady či občanská shromáždění.

Grenoble ve Francii je uznávaným centrem participativní a deliberativní demokracie v Evropě, které má shromáždění vedená občany, sousedské rady a silný občanský přístup přímo do obecní politiky. Tyto mechanismy doplňují zastupitelskou vládu tím, že náhodně vybranému a angažovanému obyvatelstvu dávají přímý hlas v rozhodování. Podrobněji demokratické nastavení v Grenoble popisuje publikace. A k participativní a deliberativní demokracii mohou také pomoci open-source nástroje digitální demokracie jako jsou aplikace Decidim a CONSUL či Loomio a Pol.is.

Doporučení a dobrá praxe v pěti oblastech základních lidských potřeb

Publikace dále na základě dobré praxe předkládá transformativní doporučení pro pět zásadních oblastí ekonomiky, opět vždy s příklady z evropských měst. Protože krize jako energetická chudoba, nedostupné bydlení, industrializované potravinové systémy, na automobilech závislá mobilita či centrálně řízená digitální infrastruktura nejsou pěti oddělenými problémy. Jsou pěti projevy téže základní logiky: ekonomiky organizované kolem ekonomického růstu a akumulace kapitálu namísto péče a dostatečnosti.

Předkládané nástroje a politiky ukazují, že jiná ekonomická logika se již buduje, město po městě, a často začíná v malém: družstvo přebírající elektrickou síť, odborová organizace nájemnictva vyhrávající referendum, rada potravinové politiky znovu propojující město s jeho zemědělskou půdou, čtvrť znovu si přivlastňující své ulice, komunita volící otevřené protokoly namísto centralizovaných korporátních platforem.

Příklady dobré praxe spojuje společný posun v tom, kdo drží moc a vlastnictví nad systémy, které naplňují základní potřeby. Klíčovými pákami přitom jsou: dekomodifikace (vyjmutí základního zboží ze spekulativních trhů a jeho pojímání jako občiny nebo veřejného statku), demokratizace (poskytnutí skutečného, strukturovaného vlivu občanům a občankám na rozhodnutí, která utvářejí jejich čtvrti a každodenní život, nikoli pouhé konzultace až po faktickém rozhodnutí) a redistribuce (nákladů, přínosů, vlastnictví a rozhodovací moci, aby transformace nereprodukovala ani neprohlubovala stávající nerovnosti).

Nic z toho se neděje samo od sebe. Každý příklad dobré praxe vyžadoval záměrné institucionální volby: nové vlastnické struktury, nová pravidla veřejných zakázek, nové demokratické orgány, trvalý politický závazek a často léta organizování. Příklady v publikaci nejsou nabízeny jako plán, ale jako důkaz, že jiná města – taková, která měří úspěch blahobytem, nikoli průtokem materiálů – jsou možná tady a teď. Dílčí složky těchto post-růstových měst se nyní budují každým dnem kus po kuse. My všichni máme totiž moc se organizovat a naplňovat naše potřeby jinak, a to způsoby, které berou v úvahu konečnost materiálních zdrojů, a uznávají, že jsme součástí ekologických systémů této planety, nikoli od nich odděleni.

Detailněji o všech doporučeních a praxi si přečtete v publikaci. Sdílíme krátký souhrn.

❶ Bydlení

Politická doporučení
❧ Dekomodifikujte bydlení a zacházejte s ním jako s lidským právem a ne investiční příležitostí, která je závislá na trhu.
❧ Rozšiřte programy renovací spojené s regulací nájmů a snižováním neobsazenosti bytů.
❧ Posilněte práva nájemníků a nájemnic a podpořte komunitní organizování.

Osvědčená praxe:
❧ Rakouská federace bytových sdružení s omezeným ziskem: bydlení pro lidi a ne pro zisk.
❧ Dostupnost skrze organizování: iniciativy nájemnictva (irské nájemnické odbory Community Action Tenants Union a berlínská kampaň Deutsche Wohnen & Co enteignen).

❷ Energetika

Politická doporučení
❧ Udělejte z energie veřejný statek a usilujte o odpovědné veřejné a komunitní vlastnictví energetických systémů v různě velkých měřítkách.
❧ Zaveďte tvorbu cen energie odvozenou od příjmu a kombinujte ji s finanční podporou a zastropováním.
❧ Podporujte vznik energetických komunit jako součást městské strategie za partnerství veřejného a občanského sektoru.

Osvědčená praxe:
❧ Carbon Co-op: partnerství veřejného a občanského sektoru v boji proti energetické chudobě v Manchesteru.
❧ Municipalizace vedená komunitou v německém Schönau.

❸ Potraviny

Politická doporučení
❧ Propojte územní plánování s agroekologickými zemědělskými politikami.
❧ Zadávejte udržitelné veřejné zakázky.
❧ Snižte plýtvání potravinami v celém dodavatelském řetězci potravin.
❧ Podporujte budování kapacit pro spolupráci mezi pěstitelkami, strávníky a dalšími stranami a vytvářejte sítě pro společnou tvorbu politik v oblasti potravin.

Osvědčená praxe:
❧ Proměna městského potravinového systému ve městě Leuven (Voeding Verbindt).
❧ Příklad Pluk!: Péče o místní potravinové aktivity v Amsterdamu.

❹ Mobilita

Politická doporučení
❧ Regulujte a postupně utlumujte vysoce emisní druhy dopravy při současném zajištění sociálně spravedlivé transformace mobility tak, aby nikdo nezůstal bez možnosti dopravy.
❧ Rozšiřujte inkluzivní infrastrukturu pro chůzi, cyklistiku a veřejnou dopravu.
❧ Podporujte iniciativy sdílené mobility.

Osvědčená praxe:
❧ Přechod k desetiminutovému městu v Utrechtu.
❧ Experimenty s bezplatnou veřejnou dopravou v Tallinnu.

❺ Digitální technologie

Politická doporučení
❧ Prozkoumejte možnosti úprav zadání veřejných zakázek a výběrových řízení ve prospěch demokratické technologie založené na otevřeném kódu.
❧ Zříďte služby a centra pro integraci a rozvoj demokratické technologie.
❧ Sdílejte základní technologické infrastruktury napříč veřejným, občanským i soukromým sektorem.

Osvědčená praxe:
❧ Družstevní mobilita: kolektivní platforma sdílení automobilů v Katalánsku.
❧ Digitální infrastruktura jako veřejný statek: decentralizované otevřené protokoly.

💾 Města za hranicemi růstu: příručka nástrojů a politik
📥 Všechny překlady: česky, anglicky, španělsky, nizozemsky, chorvatsky

Kdo za doporučeními stojí

Publikaci společně připravilo šest evropských organizací: NaZemi (Česko), Commons Network (Nizozemsko), Transnational Institute (Nizozemsko), FUHEM (Španělsko), Institut za političku ekologiju (Chorvatsko) a Oikos (Belgie).

Publikace vznikla v rámci širšího projektu Města za hranicemi růstu, při kterém se konal také vzdělávací webinář věnovaný zmíněným pěti oblastem ekonomiky. Pro Česko jsme dále v Jablonci nad Nisou uspořádali víkendový seminář věnovaný post-růstové praxi pro potřeby místní obce a také jsme se vypravili s několika lidmi z Česka aktivními v místním občanském životě na chorvatskou konferenci Green academy. Projekt je financován Evropskou unií. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.

Odebírej Šnečí poštu

Každý měsíc doručíme 2 600 odebírajícím nejnovější české a zahraniční texty, videa a podcasty o nerůstu, pozvánky na události, pracovní nabídky, memy a další informace. Přihlas se a už ti nic podstatného v nerůstu neunikne.